12.6.2020 Právo Startovací byty poslouží jako brána do běžného života

Záplatou v systému, který nemyslí na děti opouštějící dětské domovy a pěstounské rodiny, jsou tréninkové a startovací byty. V těch prvních se děti učí žít samostatným životem pár dní v týdnu, ve startovacích bytech se s pomocí sociální služby starají sami o sebe stále.

„Tyto byty jsou důležitým krokem, aby děti, které mají náhradní rodinu v dětských domovech, přechod do toho běžného života zvládly,“ poznamenal náměstek moravskoslezského hejtmana Stanislav Folwarczny (ODS). Dodal, že kraj zřizuje 17 dětských domovů s celkovou kapacitou 656 lůžek.

„Domovy fungují trošku jinak, než je představa veřejnosti. Fungují formou rodinných skupin. Skupina je v podstatě forma bytu, kde je obývací pokoj, kuchyně, koupelna, prádelna a ložnice, věkově je vel mi různorodá, od dvou až do 18 let, a děti se v ní učí žít běžným životem,“ nastínil.

Podle Folwarczného je v regionu asi 15 cvičných bytů. Dalších 12 malometrážních bytů v Havířově, Karviné a Prostřední Suché nabízí už coby startovací v rámci projektu S námi domů společnost Heimstaden (dříve Residomo).

„Jsme připraveni do toho dát 20 bytů. Pokud bude poptávka větší, dáme víc,“ přislíbil generální ředitel Heimstaden Czech Jan Rafaj s tím, že projekt nabízí vybavené byty s nájemným sníženým na polovinu.

Zatímco Heimstaden vybaví děti materiálně, sociální pomoc jim při vstupu do života poskytuje spolek Portavita. „Pomáháme se vším. Od plateb, jejich nastavování, přes co si kde mají vyřídit, až po osobní záležitosti a problémy,“ uvedl ředitel spolku David Starzyczný.

Jedním z dětí, které bydlí už skoro rok díky projektu S námi domů je devatenáctiletá studentka zdravotní školy Michaela Bačová. Přiznala, že zvyknout si, že si musí všechno obstarávat sama, bylo těžké.

„Nejhorší asi bylo naučit se vařit a omezit kontakt s lidmi z domova. Byla jsem zvyklá, že mám kolem sebe pořád dost lidí, a najednou jsem přišla sem a byla jsem sama. Ale zvládla jsem to a už bych neměnila,“ uzavřela usměvavá dívka.